Historie kempu a Vranovské přehrady

Vranovská přehrada je perlou chráněné krajinné oblasti Podyjí

Historie o vzniku Vranovské přehrady. Řeka Dyje způsobovala v minulosti často záplavy a ničila vše, co jí stálo v cestě.Jediným řešením v této situaci byla stavba přehrady, jejíž betonové zdi by zadržely stamiliony kubických metrů vody, s využitím vodního živlu k výrobě elektrické energie v přehradní elektrárně.

První myšlenka na postavení Vranovské přehrady se zrodila již před první světovou válkou. Syn vranovského stavitele Schmidta, student architektury na technice ve Švýcarsku, podal o prázdninách v roce 1903 se skupinou spolužáků návrh na výstavbu přehrady u Vranova nad Dyjí.

Projekt na využití vodní síly postavením přehrady na Dyji projednala společnost Podyjské závody (Thayawerke) v roce 1912. V té době však zatím na tak odvážné dílo (pro Moravu) v Rakousko-Uhersku nebyly peníze. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stal po dohodě s Podyjskými závody investorem přehrady stát a Země Moravskoslezská za přispění akciové společnosti Západomoravské elektrárny.

V roce 1929 byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Projekt, který byl v průběhu stavby přehrady doplňován o nové poznatky získané při stavbách velkých přehrad v zahraničí, vypracoval Zemský úřad v Brně.

V březnu 1930 se začala údolní přehrada (na řece Dyji) u Vranova nad Dyjí (největší vodní stavba v tehdejší ČSR) budovat společně s novým Bítovem, dvěma mosty a inženýrskými stavbami v novém Bítově pod vedením zemského vrchního stavebního rady Ing. Karla Navrátila. Dílo, kde v průběhu stavby pracovalo 2 500 lidí, bylo dokončeno za tři a půl roku a na podzim roku 1933 se vodní nádrž začala napouštět vodou. Uvedení do provozu bylo v roce 1934.

Vranovská přehrada
Vranovská přehrada
Vranovská přehrada

Objem vody v přehradní nádrži činí cca 150 miliónů m3.Přehrada přijímá také vody Želetavky, která se vlévá do Dyje u hradu Bítova. Nádrž přehrady dosahuje až 1,5 km pod Podhradí nad Dyjí. Celková délka jezera činí 30km, největší hloubka (46m) je přímo u zdi a pod prvním mostem u Bítova dosahuje asi 30 metrů. Hladina přehradního jezera má plochu 763 ha a nachází se ve výšce 351 m nad mořem.

Brilantní stavba - přehradní zeď Vranovské přehrady je vybudována jako gravitační zeď z litého betonu. Síla přehrady v základu je 27 m, v koruně se zužuje na 6 m. Délka v koruně je 290 m, výška nad základem 54 m. Poloměr zakřivení zdi je 500 m. Dvěma zesílenými bloky o šířce 27 m byla zeď rozčleněna na tři části. Přes přemostěnou levou a prostřední část přepadává velká voda korunovým přepadem. Na levém břehu byly zřízeny kaskády, které svedou vodu přepadající od korunového přepadu v levém křídle zdi do vývařiště pod přehradou. Korunové přepady jsou dlouhé 122 m a mají kapacitu 580 m3/s. V levém boku jsou čtyři výpustná potrubí o průměru 1600 mm, kterým lze vypouštět vodu rychlostí 170 m3/s. V pravém boku přehrady jsou umístěny tři roury o průměru 2600 mm přivádějící vodu do elektrárny vybudované u paty zdi. V elektrárně jsou umístěny tři Francoisovy turbíny, každá o výkonu 5,44 MW s průtokem 15 m3/s. V přehradě byly ke kontrole vybudovány kolmé šachty a tři průchodové štoly.

V roce 2002 zasáhla lokality v povodí Dyje povodeň, která byla považována za povodeň anomální a mimořádnou, je označována za povodeň téměř 500letou vodu. Průchodem povodně došlo na VD Vranov mimo jiné i k poškození povrchů betonových konstrukcí hráze na vzdušném líci a návodním líci, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu. Byly poškozeny opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny. Nezanedbatelné škody vznikly rovněž na stavební a technologické části strojovny spodních výpustí.

Tyto škody spolu s rozhodnutím státního podniku na maximální zabezpečení ochrany osob a jejich majetku se staly impulsem k neprodlenému zahájení oprav s cílem udržet toto vodní dílo v dobrém stavu a zajistit tak jeho bezpečnou funkci. Opravy, spočívající především v sanacích betonových konstrukcí, byly zahájeny v září 2003. První etapa oprav o objemu 7,6 mil Kč byla ukončena v srpnu 2004. Druhá etapa oprav představuje realizaci prací s podstatně větší stavebně technickou náročností i finančním objemem. Tato etapa prací o finančním objemu 44 mil. Kč by měla být dle uzavřené smlouvy se zhotovitelem ukončena do konce roku 2005. Závěrečná etapa oprav, na níž se v současné době dokončuje projektová dokumentace a ukončení všech stavebních úprav je naplánováno na podzim r. 2006.

Lodní doprava - historie

Nejstarším provozovatelem lodní dopravy byl Plavební klub. Ladislav Prchal se svojí lodí „Lada“ provozoval lodní dopravu od roku 1935. V roce 1947 se podnikatelé sjednotili v Podyjském lázeňském a plavebním družstvu. Disponovali flotilou 8 lodí, z níž nejkrásnější lodí byl kolesový parník „Mír“, slavnostně pokřtěný 14. srpna 1949.

K parníkům patřívala i loď „Morava“, která byla za války pod jménem Starnberg dovezena v roce 1939 z Vídně. Na hladinu přehrady vyplula 11. srpna 1946. Patřila mezi nejrychlejší a nejhezčí vranovské lodě. Byla vyřazena v roce 1965. Vyřazena byla i přehradní loď „J. Máša“,později přejmenovaná na „Brno“. Další z plavidel byla rychloloď „Praha“, osobní loď „Hvězda“, “Znojmo“, maďarské hydrobusy „Dunaj“, „Dyje“, „Vranov“, a „Košice“.

Nejdéle sloužící lodí byla loď „Moskva“, která po slavnostním křtu 20. června 1981 sloužila do roku 1992. Dnes ji přejmenovanou na „Moraviu“, můžete vidět v přístavišti Na Františku v Praze a je nejúspěšnější lodí pražské vltavské flotily.

Lodní doprava
Lodní doprava
Lodní doprava
Lodní doprava
Lodní doprava
Lodní doprava

Lodní doprava - současnost

Od června roku 2006 byla opět zahájena lodní doprava. V mimosezónních měsících probíhají pouze vyhlídkové plavby na objednávku, v sezónních měsících je to pak také navíc pravidelná veřejná lodní doprava. Více na www.lodnidopravavranov.cz.

Lodní doprava
Foto: Lodní doprava Vranov s.r.o.
Lodní doprava
Lodní doprava

Vranovská přehrada dnes

Dominantním objektem na vranovské pláži je také Lávka pro pěší, (most přes Švýcarskou zátoku), postavená v letech 1992-1993, spojující pláž s hrází.

Vranovská přehrada
Vranovská přehrada
Vranovská přehrada

Vranovská přehrada slouží dnes nejen jako významná zásobárna pitné vody, ale je využívána jako centrum rekreace a turistického ruchu. Jezero je obklopeno lesy, plážemi a chatami. Oplývá mimořádnými přírodními scenériemi, zejména hluboce zaříznutými meandry, skalnatými stěnami, bizarními skalními útvary. Reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubohamrovými a bučinami, jehličnany-borovicemi, smrky, modříny. Pro toto území je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Klimatické podmínky jsou velmi příznivé v letním období, kdy teplota vzduchu překračuje 30°C a teplota vody se pohybuje mezi 20 až 25°C. Voda v jezeře je po celou sezónu čistá, bez sínic. Malebná zákoutí Vranovské přehrady - Moravského Jadranu, (jak je nazývána tato oblast), lákají k rekreaci tisíce návštěvníků z domova i ze zahraničí.